Vzorové dokumenty, smlouvy a formuláře ke stažení

Vzory smluv a podání - aktuální a prověřené

Uzavření pracovní smlouvy, smlouva o budoucí pracovní smlouvě

Mgr. Jan Horecký, JUDr. Věra Bognárová

Pracovní smlouva představuje dvoustranný projev vůle, kterým se zakládá pracovní poměr.

Písemná forma

Pracovní smlouva je dvoustranný právní akt (právní jednání) a musí být uzavřena písemně; totéž platí o změně pracovní smlouvy a o odstoupení od ní. Za porušení povinnosti při vzniku pracovního poměru tím, že pracovní smlouva nebude uzavřena písemně, lze uložit  pokutu až ve výši 10 000 000 Kč.

Pokud nebude pracovní smlouva uzavřena písemně, bude neplatná. Jde o tzv. neplatnost relativní, tedy smlouva bude platná do doby, než se některá smluvní strana neplatnosti smlouvy dovolá. Zákoník práce ale připouští, aby smluvní strany tuto vadu dodatečně odstranily, a to s účinky ex tunc, tzn. od počátku. Smluvní strany tedy mohou uzavřít pracovní smlouvu písemně i později, čímž se bude mít od počátku za to, že pracovní smlouva byla uzavřena písemně. 

Počet vyhotovení

Jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy. Z praktických důvodů lze doporučit vyhotovit pracovní smlouvu ve třech vyhotoveních, kdy si jedno vyhotovení ponechá zaměstnavatel, druhé zaměstnanec a třetí se předá příslušné okresní (obvodní) správě sociálního zabezpečení spolu s přihláškou zaměstnance k sociálnímu pojištění. 

Podstatné náležitosti pracovní smlouvy

Pracovní smlouva musí vždy obsahovat minimálně ujednání o:

  • druhu práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
  • místu nebo místech výkonu práce,
  • dni nástupu do práce.

Druh práce

Sjednaný druh práce by měl stručně a výstižně vyjadřovat popis práce, kterou bude zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat. Strany si přitom mohou sjednat více druhů práce. Správné vymezení druhu práce, kterou má zaměstnanec vykonávat, je podstatné, neboť právě a jen tuto práci je zaměstnanec povinen vykonávat a zaměstnavatel není oprávněn po zaměstnanci požadovat výkon jiné činnosti, než která byla v pracovní smlouvě sjednána (vyjma specifických situací předvídaných zákonem, jako např. převedení na jinou práci při živelných katastrofách apod.). Je tedy na obou smluvních stranách, aby byl druh práce sjednán dostatečně určitě a nevznikaly nejasnosti o druhu práce, kterou má zaměstnanec konat.

Zaměstnanec nesmí vedle již jednoho existujícího základního pracovněprávního vztahu (např. pracovního poměru) uzavřít se zaměstnavatelem smlouvu (např. dohodou o provedení práce), podle které by pro zaměstnavatele měl vykonávat práce, které by byly stejně druhově vymezeny jako práce v původní pracovní smlouvě.

Místo výkonu práce

Místem výkonu práce je takové místo, v němž zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává zpravidla práci podle pracovní smlouvy. Zatímco druhem práce si v pracovní smlouvě zaměstnavatel se zaměstnancem domlouvají, co bude zaměstnanec dělat, místem výkonu práce si sjednávají, kde to bude dělat. Vymezení místa výkonu práce je významné zejména pro vymezení rozsahu oprávnění zaměstnavatele převádět zaměstnance na práci do jiného místa, než je sjednané místo výkonu práce, a pro určení vzniku a rozsahu nároků zaměstnance v případě pracovní cesty.

Den nástupu do práce

Dnem nástupu do práce vzniká mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pracovní poměr. Pozornost je třeba věnovat skutečnosti, že pracovní poměr nevzniká ani k datu podepsání pracovní smlouvy, ani k datu, ke kterému si smluvně vznik pracovního poměru strany vymezí, a ani k datu faktického nástupu do zaměstnání (tj., kdy zaměstnavatel začal práci přidělovat a kdy zaměstnanec do práce přišel a začal pracovat). Pracovní poměr založený pracovní smlouvou vzniká dnem sjednaným a uvedeným v pracovní smlouvě jako den nástupu do zaměstnání. Začátek faktického výkonu práce je relevantní – pro vznik pracovního poměru – pouze v předpisech sociálního zabezpečení (odkdy má zaměstnavatel povinnost odvádět za zaměstnance pojistné, resp. okamžik vzniku účasti na pojištění). Z pohledu pracovního práva pracovní poměr vzniká k datu okamžiku uvedenému v pracovní smlouvě jako den nástupu do zaměstnání, a to bez ohledu na skutečnost, jestli zaměstnanec do práce nastoupil a začal pracovat, nebo ne.

Fakultativní ujednání v pracovní smlouvě

Pracovní smlouva může obsahovat další ujednání, tzv. fakultativní, které blíže stanoví pracovní podmínky u zaměstnavatele. Může se jednat např. o

  • sjednání kratší pracovní doby (poloviční úvazek),
  • ujednání o zkušební době,
  • souhlas s vysíláním na pracovní cesty,
  • sjednání „hmotné odpovědnosti”,
  • sjednání konkurenční doložky apod.

Smlouva  o smlouvě budoucí

I v pracovněprávních vztazích lze sjednat smlouvu o smlouvě budoucí, protože možnost jejího sjednání není v rozporu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Zákoník práce však smlouvu o smlouvě budoucí neupravuje, proto se při jejím sjednání postupuje podle občanského zákoníku, kterým se pracovněprávní vztahy řídí na základě § 4 ZP, není-li úprava v zákoníku práce obsažena, což je mimo jiné i smlouva o smlouvě budoucí.

Smlouva o smlouvě budoucí je klasickou občanskoprávní smlouvou, kterou si smluvní strany sjednají, že konkrétní smlouvu uzavřou až v budoucnu, pokud budou splněny podmínky, které si touto smlouvou o smlouvě budoucí sjednávají, pokud oprávněná osoba k jejímu uzavření vyzve. Smlouva o smlouvě budoucí zavazuje alespoň jednu ze stran uzavřít na výzvu a v ujednané době s druhou stranou budoucí smlouvu. Poruší-li zavázaná strana tuto sjednanou povinnost, vzniká oprávněné smluvní straně právo domáhat se soudního založení práv a povinností mezi stranami určením obsahu budoucí smlouvy.

Sjednat smlouvu o smlouvě budoucí má význam např. tehdy, kdy (budoucí) zaměstnavatel má zájem na konkrétním (budoucím) zaměstnanci a chce mu dát jistotu v tom, že pokud jej zaměstnanec vyzve k uzavření pracovní smlouvy, bude mít zaměstnavatel povinnost pracovní smlouvu uzavřít. Zaměstnanec tak může např. ukončit svůj dosud existující pracovní poměr. Pracovní smlouvu je sice možné sjednat i dlouho dopředu, protože lhůta mezi dnem podpisu pracovní smlouvy a sjednaným dnem nástupu do práce zákoníkem práce stanovena není, jako den nástupu může být proto dohodnuto jakékoliv datum.

Vzory pracovní smlouvy ke stažení: