Vzorové dokumenty, smlouvy a formuláře ke stažení

Vzory smluv a podání - aktuální a prověřené

Dohoda o pracovní činnosti - na co si dát pozor?

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Právní úprava dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je obsažena v § 74 a násl. ZP. Mezi dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr řadí zákoník práce dva druhy dohod:

  • dohodu o provedení práce,
  • dohodu o pracovní činnosti.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Na základě těchto dohod nevzniká pracovní poměr, ale specifické pracovněprávní vztahy, které mají vlastní právní úpravu v zákoníku práce. Tyto pracovněprávní vztahy jsou méně formální než pracovní poměr a vyznačují se zejména snadnou možností jejich ukončení, menší ochranou zaměstnance, než je dána v pracovním poměru apod. V souvislosti s uzavíráním těchto dohod je třeba upozornit na to, že podle ustanovení § 74 odst. 1 ZP má zaměstnavatel zajišťovat plnění běžných úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. To znamená, že dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr by měly být spíše výjimečné, používané pro sezonní práce nebo práce, které nespadají do běžné činnosti zaměstnavatele.

Jednou ze specifik dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je i ta, že zaměstnavatel v těchto případech není povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu (viz § 74 odst. 2 ZP). To je dáno i tím, že pracovněprávní vztahy vzniklé na základě těchto dohod jsou volnější a kontrola dodržování pracovní doby by zejména v případě dohody o provedení práce, která se sjednává zpravidla za účelem splnění určitého úkolu, byla problematická. Je tedy na zaměstnanci, zda sjednaný úkol (např. překlad nějakého dokumentu do cizího jazyka) provede o víkendu či v noci či v kterékoliv jiné době, která mu bude vyhovovat. Zaměstnanci v takovém případě nebude ke sjednané odměně náležet žádný příplatek za noční práci či práci v den pracovního klidu.

Použití jiných ustanovení zákoníku práce

Na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se podle ustanovení § 77 odst. 1 ZP vztahuje úprava pro výkon práce v pracovním poměru, nestanoví-li zákoník práce výslovně jinak. Zákoník práce přitom výslovně vylučuje tato ustanovení, která se na dohody nevztahují:

  • převedení na jinou práci a přeložení,
  • dočasné přidělení,
  • odstupné,
  • pracovní dobu a dobu odpočinku; výkon práce však nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích,
  • překážky v práci na straně zaměstnance,
  • dovolenou,
  • skončení pracovního poměru,
  • odměňování, s výjimkou minimální mzdy,
  • a cestovní náhrady.

 

Dohoda o pracovní činnosti

Uzavření dohody o pracovní činnosti namísto pracovní smlouvy může být pro zaměstnavatele i zaměstnance výhodné zejména v těch případech, kdy rozsah pracovní činnosti nebo možnosti zaměstnance nedovolují zaměstnání na plný pracovní úvazek či naopak pracovní zájem zaměstnavatele na splnění pracovních úkolů je nižší, než by mu přinášel výkon práce v pracovním poměru.

Rozsah dohody o pracovní činnosti

Dohoda o pracovní činnosti není zákoníkem práce nijak omezena předpokládaným rozsahem práce, jak je tomu u dohody o provedení práce. Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít i přesto, že rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. Výkon práce na základě této dohody ale zákoník práce limituje tak, že na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby. V případě, že je týdenní pracovní doba čtyřicet hodin týdně, pak může být činnost na základě dohody o pracovní činnosti vykonávána v rozsahu, který nepřesahuje dvacet hodin týdně. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. To znamená, že zaměstnanec může v některých týdnech vykonávat práci ve větším rozsahu, než je polovina stanovené týdenní pracovní doby, a v některých týdnech v rozsahu nižším, s tím, že celkem za dobu trvání dohody (a maximálně za 52 týdnů) to musí vyjít tak, že pracovní doba zaměstnance nepřesáhne polovinu stanovené týdenní pracovní doby.

Forma a podstatné náležitosti dohody

K uzavření dohody o pracovní činnosti zákoník práce vyžaduje písemnou formu, přičemž jedno vyhotovení dohody o pracovní činnosti musí zaměstnavatel předat zaměstnanci. V případě, že by dohoda nebyla uzavřena písemně, bude neplatná, ale pouze relativně. To znamená, že dohoda bude považována za platnou, než se některá smluvní strana neplatnosti nedovolá. Podle NOZ platí, že pokud není právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Současně je třeba uplatnit pravidlo, podle kterého není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. Tento obecný postup doplňuje zákoník práce v ust. § 20 ZP, podle kterého platí, že nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou zákoník práce vyžaduje, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Podstatné náležitosti dohody

Podstatnými náležitostmi dohody o pracovní činnosti je:

  • sjednaný druh práce,
  • sjednaný rozsah pracovní doby,
  • doba, na kterou se dohoda uzavírá – dobu, na kterou má být dohoda uzavřena, zákoník práce nijak neomezuje, dohoda může být uzavřena jak na dobu určitou, tak i na dobu neurčitou, nicméně je třeba dobu v dohodě výslovně sjednat, neboť jde o podstatnou náležitost smlouvy.

Zákoník práce to sice výslovně neuvádí, nicméně podle povahy sjednané činnosti bude vhodné v dohodě o pracovní činnosti uvést i zpravidla místo výkonu práce, které může být určeno podobným způsobem jako v pracovní smlouvě.

Zrušení dohody o pracovní činnosti

Smluvní strany si mohou v dohodě o pracovní činnosti sjednat způsob, jakým bude dohoda o pracovní činnosti zrušena – např. si sjednat délku výpovědní doby, podmínky pro podání výpovědi apod. Pokud dohoda o pracovní činnosti žádné takové ujednání neobsahuje, pak zákoník práce stanoví, že je možné ji zrušit vzájemnou dohodou smluvních stran ke sjednanému dni (nicméně vzájemnou dohodou bude možné dohodu o pracovní činnosti ukončit i v případě, kdy by to dohoda o pracovní činnosti výslovně zakazovala). Jednostranně může být dohoda o pracovní činnosti zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu výpovědí s patnáctidenní výpovědní dobou. Výpovědní doba začíná běžet dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku.

Odměna za výkon prací mimo pracovní poměr

V případě sjednávání odměny za výkon prací mimo pracovní poměr je třeba vycházet ze smluvní volnosti a záleží na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, jakou odměnu si za takovou práci sjednají. Zaměstnavatel by však při jejím sjednávání měl dodržovat zásadu rovnosti v pracovněprávních vztazích. Sjednaná odměna by měla odpovídat charakteru práce a měla by být přiměřená. Pokud by odměna z dohody připadající na jednu hodinu nedosáhla výše minimální hodinové mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou.

 

Související dokumenty: