Vzory smluv a podání - aktuální a prověřené

Výměnek a doživotní užívací právo jako součást darovací smlouvy

JUDr. Petra Kejvalová, Mgr. Pavla Krejčí, Mgr. Adriana Kvítková

Darovací smlouva

Darovací smlouva je dvoustranné právní jednání podle § 2055 a násl. NOZ. Jedná se o bezúplatné právní jednání, kdy účastníkem jsou dárce na straně jedné a obdarovaný na straně druhé. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku daru přijímá.

Forma smlouvy

V případě, že je předmětem darování nemovitá věc, respektive věcné právo k nemovité věci, pak musí být ve smyslu § 560 NOZ darovací smlouva písemná.

Ověření podpisů

Podpisy jednajících musejí být ve smyslu § 561 odst. 2 NOZ na jedné listině. Podpisy všech pak musejí být ověřeny, a to buď úředně nebo případně jiným způsobem podle vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí.

Projev vůle

Smlouva musí obsahovat výslovný projev vůle bezplatně převést vlastnické právo k věci nebo výslovný závazek obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví, jakož i prohlášení obdarovaného dar nebo nabídku daru přijmout.

Související ujednání

Do darovací smlouvy lze vtělit mnoho souvisejících ujednání, zejména se může jednat o následující:

−zřízení služebností, zejména podle § 1283 NOZ, doživotní užívací právo,

−zřízení reálného věcného břemene podle § 1303 NOZ,

−zřízení zákazu zcizení a zatížení podle § 1761 NOZ.,

Co lze doporučit, je sjednat pro obdarovaného nejen věcné břemeno doživotního bezplatného užívacího práva nemovitosti, ale i reálné věcné břemeno, kdy se obdarovaný zaváže k plnění úkonů pro dárce, zajišťování péče.

Služebnosti

Služebná věc slouží určité panující věci, resp. vlastník služebné věci je povinen něco strpět či se něčeho zdržet vůči vlastníkovi panující věci nebo i vůči určité osobě (typicky služebnost bydlení v domě či bytě), a to bez ohledu na to, kdo věci vlastní. Změna vlastníka služebné nebo panující věci tedy nemá na právo služebnosti žádný vliv. Je-li služebnost zřízena jako osobní (tj. ve prospěch konkrétní osoby), pak smrtí oprávněné osoby služebnost zaniká s výjimkou případů, kdy byla služebnost zřízena i ve prospěch dědiců oprávněné osoby.

Reálná břemena

Reálná břemena na rozdíl od služebností zavazují vlastníka věci zatížené k určité aktivitě ve prospěch oprávněné osoby. Vlastník zatížené věci je povinen oprávněné osobě něco dávat nebo vůči ní něco konat, a to dočasně nebo časově neomezeně. Vlastník zatížené věci se přitom zdrží všeho, čím by se věc zhoršila k újmě osoby oprávněné z věcného břemene. Typickým reálným břemenem je právo výměnku, kdy jsou výměnkáři dodávány potraviny, zajištěn úklid a pomoc v domácnosti či odvoz k lékaři apod. Reálná břemena mohou být zřízena jak na dobu určitou, tak i neurčitou – v takovém případě musí smlouva pamatovat na způsob, jak se lze vyvázat ze závazků stanovených smlouvou (obvykle vyplácením pravidelné náhrady v penězích).

Výměnek

Výměnek lze zřídit pouze při převodu vlastnického práva k nemovitostem, ať již kupní smlouvou nebo darovací smlouvou.

Výměnek může vzniknout jako reálné břemeno, kdy se zapisuje do katastru nemovitostí anebo jako závazkověprávní vztah. Je-li výměnek zřízen jako reálné břemeno, zavazuje i každého následujícího vlastníka nemovité věci k tomu, aby plnil po stanovenou dobu povinnosti sjednané smlouvou o výměnku.

Osoba zavázaná k výměnku, tj. nabyvatel nemovitosti, je povinen přispět výměnkáři pomocnými úkony, pokud to výměnkář nezbytně potřebuje, v nemoci, při úrazu nebo v podobné nouzi, a to i v případě, že toto nebylo ve smlouvě ujednáno. Této povinnosti se nabyvatel nemovitosti zprostí, zprostředkuje-li umístění výměnkáře ve zdravotnickém nebo podobném zařízení.  

Změní-li se poměry do té míry, že na osobě zavázané k výměnku nelze spravedlivě požadovat, aby setrvala při naturálním plnění z výměnku a pokud se strany nedohodnou, může soud na návrh osoby zavázané k výměnku rozhodnout, že se naturální výměnek zcela nebo zčásti nahradí peněžitým důchodem.

Dojde-li ke zničení stavby, v níž bylo výměnkáři zřízeno bydlení, je osoba zavázaná z výměnku povinna výměnkáři na vlastní náklad opatřit vhodné náhradní ubytování.

Výměnek zřízený ve prospěch manželů se smrtí jednoho z nich nezkracuje.

Výměnek nelze postoupit, postoupit lze pouze právo na splatné dávky, avšak ne na ty, jejichž rozsah je určen podle osobních potřeb výměnkáře.

Právo na výměnek nepřechází na výměnkářovy dědice.

Související vzory si můžete zakoupit ZDE:

Darovací smlouva a smlouva o zřízení reálného věcného břemene a dohoda o zákazu zcizení a zatížení s prvky výměnku podle § 2707 a násl. NOZ - vzor s výkladem

Darovací smlouva na bytovou jednotku, smlouva o zřízení věcného břemene - služebnosti doživotního užívacího práva a reálného věcného břemene a dohoda o zákazu zcizení a zatížení - vzor s výkladem

Smlouva darovací a smlouva o výměnku dle § 2055 a § 2707 NOZ - vzor s výkladem

Darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene - darování domu s právem ho doživotně užívat