Vzorové dokumenty, smlouvy a formuláře ke stažení

Vzory smluv a podání - aktuální a prověřené

Jak provádět kontroly zaměstnanců na neschopence?

JUDr. Věra Bognárová, JUDr. Věra Přenosilová

Nárok na nemocenské má pojištěnec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní.

Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele

Podle § 192 ZP zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele. Náhrada mzdy však zaměstnanci přísluší jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského. Zaměstnavatel při splnění výše uvedených podmínek však poskytuje podle zákoníku práce náhradu mzdy (platu) dočasně práce neschopnému zaměstnanci až od 4. dne, neboť náhrada mzdy nebo platu dočasně práce neschopnému zaměstnanci nepřísluší za první 3 takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti (tzv. karenční doba), nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn. Zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa, přísluší náhrada mzdy (platu) i za první 3 dny karantény. Je samozřejmě možné dohodnout (v kolektivní smlouvě, smlouvě se zaměstnancem) nebo stanovit vnitřním předpisem, že náhrada mzdy (platu) bude poskytována i za první 3 dny pracovní neschopnosti, popřípadě že náhrada mzdy (platu) bude poskytována až do výše průměrného výdělku podle § 356 odst. 1 ZP.

Zrušení karenční doby

Karenční doba 3 dnů, v níž se náhrada mzdy nebo platu neposkytuje, byla s účinností od 1. 7. 2019 zrušena. Náhradu mzdy nebo platu bude tak poskytována od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti.

Právo provádět kontrolu

Zaměstnavatel má právo kontrolovat zaměstnance v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti bez ohledu na to, zda mu musí či nemusí v této době poskytovat také náhradu mzdy nebo platu.

Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci v této době náhradu mzdy (platu), má právo provádět kontrolu. V případě, že zaměstnanec poruší v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout.

Co zaměstnavatel může kontrolovat

Kontrola prováděná zaměstnavatelem však není neomezená. Zaměstnavatel může kontrolovat jen to, co mu dovoluje § 192 odst. 6 ZP a zákon o nemocenském pojištění. Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování těchto svých povinností.

Podle § 65 odst. 2  ZNP je zaměstnavatel oprávněn:

  • dát příslušnému orgánu nemocenského pojištění podnět ke kontrole důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti a ke kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, jde-li o jeho zaměstnance,
  • požadovat písemně nebo v elektronické podobě od ošetřujícího lékaře informaci o místě pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a o rozsahu a době povolených vycházek,
  • provést kontrolu, zda zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti dodržuje povinnosti stanovené v § 56 odst. 2 písm. b) ZNP , tj. povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek.

Z výše uvedeného je zřejmé, že zaměstnavatel nemá oprávnění vstupovat do bytu, rodinného domu či jiného obydlí, které je místem pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce. Pokud zaměstnavatel při kontrole zjistí, že v místě pobytu zaměstnanec je (zdržuje se zde), nic dalšího již kontrolovat ani posuzovat nemůže. Může pouze požadovat, aby zaměstnanec prokázal svou totožnost (pokud ho kontrolující zaměstnanec nezná) a aby předložil rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (§ 64 ZNP ).

Místo pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce

Místo pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce, které má pro provádění kontroly zásadní význam, je definováno v § 56 ZNP . Podle tohoto ustanovení místem pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které pojištěnec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo místo, na které změnil pobyt. Změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti smí pojištěnec pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Byla-li pojištěnci povolena změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, je pojištěnec povinen tuto změnu místa pobytu předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli. Změnu místa pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce z důvodu pobytu v cizině může ošetřující lékař povolit jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění. O souhlas orgánu nemocenského pojištění žádá tento orgán pojištěnec.

Pokud jde o rozsah a dobu povolených vycházek, z § 56 ZNP vyplývá, že o povolení vycházek nebo změny jejich rozsahu a doby rozhoduje ošetřující lékař.

Povinnosti pojištěnce

Povinnosti pojištěnce upravuje § 64 ZNP . Mimo jiné je pojištěnec – zaměstnanec povinen:

  • umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce; při této kontrole je dočasně práce neschopný pojištěnec povinen prokázat svou totožnost a předložit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,
  • oznámit zaměstnavateli, pokud kontrolu provedl zaměstnavatel, důvody své nepřítomnosti v místě pobytu v době kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v pracovní den následující po dni této kontroly, popřípadě po dni, kdy se o ní dozvěděl,
  • předat neprodleně zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), potvrzení o době jejího trvání a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a informovat zaměstnavatele předem o změně místa pobytu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.

Povinnosti ošetřujícího lékaře

Ošetřující lékař je podle § 61 ZNP povinen sdělit zaměstnavateli dočasně práce neschopného pojištěnce na jeho žádost informaci o místě pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a o rozsahu a době povolených vycházek. Dále je povinen oznámit zaměstnavateli porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v následující pracovní den po dni, kdy se dozvěděl o tomto porušení, jakož i sdělit zaměstnancům zaměstnavatele pověřeným k provedení kontroly na požádání skutečnosti potřebné k provedení kontroly, a to včetně stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce v rozsahu, ve kterém jsou tito zaměstnanci oprávněni kontrolovat dodržování tohoto režimu.

Písemný záznam o kontrole

V případě, že zaměstnavatel zjistí, že zaměstnanec porušil léčebný režim, tedy že porušil povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek, je zaměstnavatel povinen vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu. Stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance.

Skutečnost, že v době kontroly se zaměstnanec nezdržuje v místě pobytu, sama o sobě ještě neznamená, že zaměstnanec porušil své povinnosti – mohl být například na lékařském vyšetření, mohl být hospitalizován a jeho zdravotní stav vylučuje kontakt se zaměstnavatelem, zaměstnanec provádějící kontrolu nebyl informován o změně doby vycházek apod. Teprve pokud je jednoznačně zjištěno, že došlo k porušení povinností, je zaměstnavatel povinen záznam o kontrole zaslat výše uvedeným subjektům.

Podnět k provedení kontroly

Záleží na zaměstnavateli, zda se rozhodne kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce provádět sám, nebo zda dá podnět k provedení kontroly příslušnému orgánu nemocenského pojištění. Podá-li zaměstnavatel podnět k provedení této kontroly orgánu nemocenského pojištění, je tento orgán podle § 76 ZNP povinen provést kontrolu do 7 dnů od obdržení žádosti a o výsledku kontroly neprodleně žadatele písemně informovat.

Provádění kontrol dočasně práce neschopných zaměstnanců má samozřejmě i svůj lidský rozměr, který nemůže být předmětem právní úpravy. Proto by se zaměstnanec provádějící kontrolu měl snažit o citlivý přístup, neměla by mu chybět ohleduplnost a takt, rozhodně by neměl kontrolovaného zaměstnance obtěžovat, a pokud ho zná, neměl by po něm například chtít doklad totožnosti.

 Související vzor si můžete zakoupit ZDE: