Vzorové dokumenty, smlouvy a formuláře ke stažení

Vzory smluv a podání - aktuální a prověřené

Jak chránit dobrou pověst své firmy?

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Právo na ochranu dobré pověsti a jména je zakotveno již v Čl. 10 Listiny základních práv a svobod. Je zřejmé, že právnická osoba se na základě uvedeného článku nemůže domáhat ochrany, pokud jde o zásah do její dobré pověsti, nicméně uvedená úprava svědčí o tom, jaká důležitost je dobré pověsti českým právním řádem přiznávána. Ochrana dobré pověsti je následně zakotvena v řadě právních předpisů – jde zejména o občanský zákoník, tiskový zákon, zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, na které následně navazuje úprava obsažená v trestním zákoně.


Ochrana dobré pověsti právnických osob je obsažena v § 135 odst. 2 NOZ. Citované ustanovení chrání dobrou pověst právnické osoby před neoprávněným zásahem, tj. zásahem bez zákonného důvodu.

Ochranu poskytovanou ustanovením § 135 odst. 2 NOZ dobré pověsti právnické osoby lze považovat za ochranu, která je obdobná úpravě ochrany osobnosti poskytované fyzickým osobám. Ochrana dobré pověsti právnických osob se týká všech právnických osob bez rozdílu, nemusí jít tedy o podnikající právnické osoby.

Pro pochopení toho, co se rozumí neoprávněným zásahem do dobré pověsti právnické osoby, je třeba především vysvětlit, co to vůbec dobrá pověst právnické osoby je. Jak již bylo uvedeno, tento pojem není právem definován a bývá vymezován pouze v odborné literatuře a judikatuře.

„Dobrá pověst právnické osoby vyjadřuje její vztah k sobě samé, ke své minulosti, ale především ke společnosti a společnosti k ní. Jde o významnou hodnotu, která má v životě právnické osoby zásadní vliv na její existenci. Dokresluje její celkový obraz a její individuálnost."

Za dobrou pověst právnické osoby tedy lze chápat zejména vlastnosti, jako jsou poctivost, důvěryhodnost, spolehlivost, profesionalita, skutečnost, zda dodržuje své obchodní závazky vůči svým obchodním partnerům apod. Dobrá pověst je hodnotou, která vzniká okamžikem vzniku právnické osoby a v průběhu jejího vzniku se dále vyvíjí, ať již v tom smyslu, že právnická osoba svou dobrou pověst buduje (a její hodnota stoupá) nebo v tom smyslu, že dobrou pověst svým jednáním ztrácí.

Neoprávněný zásah do dobré pověsti

NOZ právnické osobě poskytuje ochranu před neoprávněným zásahem do její dobré pověsti, resp. před zásahem bez zákonného důvodu. Půjde zpravidla o určité jednání či opomenutí, které bude mít negativní dopad na dobrou pověst právnické osoby, způsobí zhoršení dobré pověsti (může jít např. o zveřejnění nepravdivého tvrzení o právnické osobě).

Aby se právnická osoba mohla domáhat svého práva na ochranu před zásahem do její dobré pověsti, musí být splněna základní podmínka, že někdo zasahuje do její pověsti bez zákonného důvodu.

Mezi nejrozšířenější formy zásahů do práva na ochranu dobré pověsti právnické osoby patří její kritika a rovněž zveřejňování určitých hodnocení právnické osoby. V těchto případech je ale třeba vždy důsledně posoudit, zda taková kritika či hodnocení jsou přípustné v souladu s právem na svobodu projevu, nebo zda v daném případě již přesáhla únosnou mez a lze ji považovat za zásah do dobré pověsti právnické osoby. Posouzení bude leckdy obtížné, a proto je třeba upozornit na to, že ne každou kritiku je možné považovat za zásah do dobré pověsti právnické osoby. Zpravidla se uvádí, že za zásah do dobré pověsti se nepovažuje kritika, která je oprávněná, věcná, přiměřená, konkrétní a přidržuje se hranic nezbytných k dosažení svého účelu.

V případě neoprávněného zásahu do dobré pověsti právnické osoby dává § 135 NOZ právnické osobě právo:

  • domáhat se u soudu, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno, nebo
  • aby byl odstraněn jeho následek.

Právo na náhradu škody a bezdůvodné obohacení

NOZ nezmiňuje výslovně možnost domáhat se práva na náhradu škody, případně vydání bezdůvodného obohacení. Domnívám se ale, že to neznamená, že tyto nároky nelze požadovat. Pokud by neoprávněným zásahem do dobré pověsti právnické osoby vznikla této osobě škoda, případně by vzniklo na straně neoprávněného uživatele bezdůvodné obohacení, pak bude namístě domáhat se i těchto nároků, a to při splnění podmínek stanovených v § 2910 a násl. NOZ (náhrada škody) a § 2991 a násl. NOZ (vydání bezdůvodného obohacení).

Ochrana v rámci hospodářské soutěže

V rámci soutěžních vztahů je úprava ochrany dobré pověsti zakotvena v § 2976 a násl. NOZ. Citovaná ustanovení upravují tzv. nekalou soutěž, tedy jednání v hospodářském styku, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům. V § 2982 NOZ je pak zakotvena zvláštní skutková podstata nekalé soutěže nazvaná „Parazitování na pověsti podniku”.

Podle citovaného ustanovení se za parazitování na cizí pověsti považuje zneužití pověsti závodu, výrobku nebo služby jiného soutěžitele umožňující získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl.

V praxi typickým případem, kdy dochází k parazitování na pověsti a je naplněna uvedená skutková podstata, je tzv. opěrná reklama. Jde zejména o případy, kdy výrobce využívá k reklamním účelům pověsti jiného výrobce nebo jeho výrobků. „Není sice nezbytné, aby takovou opěrnou reklamou byla poškozena pověst tohoto jiného výrobce nebo výrobku, ale častými odkazy u méně kvalitních výrobků na výrobky zvláště kvalitní může dojít k rozmělnění pověsti těchto zvláštních kvalitních výrobků i jejich výrobců. Pokud jde o způsob, pak obvyklou metodou je poukaz na kvalitu nebo druh zboží, obdobně jako je tomu při klamavém označování zboží: např. výrobek typu…., nebo výrobek na způsob…., výrobek s příznačnou vlastností….. určitého jiného výrobku.”


Za typický případ, který byl v praxi považován za parazitování na pověsti, byla reklama na mléko se sloganem „Kočky by kupovaly čerstvé” a na obrázku bylo zobrazeno mléko. Tato reklama byla parazitní, neboť obdobnou reklamu použila již společnost Whiskas, která investovala značné finanční prostředky do reklamní kampaně s názvem „Kočky by kupovaly Whiskas.” Původní slogan společnosti Whiskas byl pro její produkt natolik typický a veřejně známý, že následná reklama na mléko nemohla jinak, než na jeho pověst navázat a z ní těžit.

Nároky poškozeného

Právní úprava prostředků ochrany proti nekalé soutěži je zakotvena v § 2988 a násl. NOZ.

Podle tohoto ustanovení mají osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, možnost uplatňovat následující nároky:

  • mohou se proti rušiteli domáhat, aby se uvedeného jednání zdržel a odstranil závadný stav,
  • mohou také požadovat:
    • přiměřené zadostiučinění,
    • náhradu škody, a
    • bezdůvodné obohacení.

Základním nárokem je tedy požadavek, aby se rušitel zdržel protiprávního jednání a odstranil závadný stav. Takový nárok se uplatňuje u příslušného soudu žalobou. Aktivní legitimaci má v takovém případě každá osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno (viz § 2988 NOZ). V praxi se může ale stát (a často se stává), že došlo k zásahu do dobré pověsti právnické osoby (např. uveřejněním opěrné reklamy) pouze jednou nebo v několika málo případech. Těžko tedy poté bude moci poškozená právnická osoba žalovat na zdržení se takového jednání, neboť žalovat na povinnost zdržet se určitého nekalosoutěžního jednání je možné pouze v případě, že takové jednání bylo nejen uskutečněno, ale hrozí, že by v budoucnu mohlo být opakováno. Poškozený tak bude moci žalovat pouze na vydání bezdůvodného obohacení, na náhradu škody či zaplacení přiměřeného zadostiučinění. Vyloučen není v některých případech ani požadavek na odstranění závadného stavu.


Budeme vycházet z výše uvedeného případu společnosti, která svou reklamu na mléko postavila na sloganu „Kočky by kupovaly čerstvé”. Společnost Whiskas by se především mohla domáhat toho, aby uvedená parazitní reklama přestala být vysílána a slogan používán, odstraněny billboardy s tímto reklamním sloganem apod. Současně by ale mohla požadovat i náhradu škody, pokud jí tím nějaká škoda vznikla, případně vydání bezdůvodného obohacení a zaplacení přiměřeného zadostiučinění. V daném případě nicméně nejde o konkurenční výrobky, proto případný vznik škody či bezdůvodného obohacení bude spíše výjimečný. Jinak by tomu bylo v případě, kdy by šlo o reklamu na konkurenční výrobek. Parazitní reklama by mohla ve svém důsledku především „odlákat” zákazníky a pak by nepochybně bylo namístě požadovat náhradu takto vzniklé škody a případně i vydání bezdůvodného obohacení.

Přiměřené zadostiučinění

Pokud jde o přiměřené zadostiučinění, právní teorie i praxe jsou zajedno v tom, že přiměřené zadostiučinění je nárokem, jímž se reparuje újma nemateriální povahy, nicméně podle novější judikatury má přiměřené zadostiučinění působit i preventivně před porušováním soutěžních pravidel a má působit též jako sankce za takové porušení. V souladu s § 2951 odst. 2 NOZ musí být zadostiučinění poskytnuto v penězích, pokud jeho jiný způsob nezajistí skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Soud by tedy měl vždy zjistit, zda je možnost jiného způsobu zadostiučinění tak, aby došlo k dostatečně účinnému odčinění způsobené újmy a pokud dospěje k negativnímu závěru, přizná přiměřené zadostiučinění v penězích.

Náhrada škody

Nárok na náhradu škody bude posuzován podle § 2910 a § 2911 NOZ. Je třeba uvést, že náhrada škody je v NOZ postavena na tzv. subjektivním principu, což znamená, že se vždy zkoumá zavinění toho, kdo škodu způsobil, nicméně v § 2911 NOZ je stanovena tzv. vyvratitelná domněnka, že škoda byla zaviněna z nedbalosti, pokud škůdce způsobil poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti. Rušitel by tedy v daném případě (aby se odpovědnosti za škodu zprostil) musel prokázat, že nejednal nedbale, což bude obtížné i s ohledem na ustanovení § 2912 NOZ.

Vydání bezdůvodného obohacení

Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se bude řídit ustanovením § 2991 NOZ, přičemž vydání bezdůvodného obohacení bude v případě nekalé soutěže poměrně častým nárokem, který bude poškozený uplatňovat.

Žaloba na ochranu osobnosti dle § 81 NOZ - vzor s výkladem