Vzory smluv a podání - aktuální a prověřené

Velká novela zákona o obchodních korporacích. Na co se připravit?

JUDr. Dita Komárková, Verlag Dashofer

Dne 13. února 2020 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 33/2020 Sb. ze dne 21. ledna 2020, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony. Jedná se o dlouho očekávanou revizi zákona o obchodních korporacích, která je pro svůj rozsah (na šest set novelizačních bodů) nazývána „velkou novelou ZOK”.

Účinnost

Novela měla původně nabýt účinnosti k 1. lednu 2020, nicméně podle znění vyhlášeného ve Sbírce zákonů nabude účinnosti k 1. lednu 2021, přičemž novela zákona o základních registrech, která je v ní rovněž zahrnuta, nabude účinnosti až 1. července 2021.

Novela provede více než 600 změn. Zde je přehled toho nejdůležitějšího.

Splácení peněžitého vkladu

Za účelem zlevnění a zrychlení zakládání a vznik nízkokapitálových společností s ručením omezeným, nebude nadále nutné splácet peněžitý vklad na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, jak je tomu u současné právní úpravy (§ 23 ZOK). Toto však bude možné pouze za předpokladu, že výše všech peněžitých vkladů nepřesáhne v souhrnu částku 20 000 Kč. Praktický dopad uvedené změny bude spočívat v tom, že splatit peněžitý vklad bude možné správci vkladů, kterým může být například notář. Touto změnou bude reflektována přípustnost založit společnost s ručením omezeným s minimálním vkladem ve výši 1 Kč.

Práva spojená s podílem ve společnosti s ručením omezeným

Současná právní úprava připouští variabilitu podílů, aniž by stanovila bližší pravidla pro jejich tvorbu. Předložený návrh novely zákona o obchodních korporacích podle důvodové zprávy usiluje o stanovení určitých mantinelů variability podílů za účelem odstranění výkladových problémů a právní nejistoty. Nově by tak měl být výslovně umožněn vznik podílů, se kterými není spojeno právo na podíl na zisku, právo na podíl na likvidačním zůstatku nebo hlasovací právo. Limitem této možnosti však bude požadavek, aby s podílem bylo vždy spojeno alespoň jedno z těchto práv.

V současné době není odborná veřejnost jednotná v tom, jaká práva lze od podílu oddělit. Různé právní názory se týkají zejména možnosti vzniku podílu bez hlasovacího práva. Dle navrženého znění by i vznik podílů bez hlasovacího práva měl být výslovně zákonem umožněn, avšak za podmínky, že ve společnosti bude existovat alespoň jeden podíl, se kterým je spojeno hlasovací právo. Důvodem uvedeného je zachování možnosti přijímat rozhodnutí na valné hromadě.

V souvislosti s tímto novela zákona dále výslovně počítá s možností, aby společenská smlouva určila, že s podílem je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více jednatelů a takto jmenovaného jednatele odvolat. Navrženým postupem bude docházet k delegaci části působnosti valné hromady na společníka. Stejně tak by mělo být umožněno vydávat podíl, s nímž je spojeno právo jmenovat a odvolat členy dozorčí rady, je-li dozorčí rada společenskou smlouvou zřízena.

Rozhodování per rollam

Při rozhodování mimo zasedání valné hromady (rozhodování per rollam) společnosti s ručením omezeným by podle navržené novely mělo platit, že společníkům bude tam, kde zákon vyžaduje, aby přijetí rozhodnutí mělo formu veřejné listiny (notářského zápisu), zaslána kopie veřejné listiny s návrhem rozhodnutí. Ve vyjádření společníka k tomuto návrhu rozhodnutí se pak uvede obsah rozhodnutí valné hromady, kterého se vyjádření týká, a toto vyjádření bude společníkem podepsáno. Tento podpis společníka bude muset být úředně ověřen. Nadále by mělo platit, že toto rozhodování je přípustné, pokud není vyloučeno společenskou smlouvou.

Monistická struktura vnitřního uspořádání akciové společnosti

Významnou koncepční změnou je úprava monistického systému vnitřní struktury akciové společnosti, která se podle dosavadní úpravy skládá ze správní rady a statutárního ředitele (§ 396 odst. 2 ZOK). Nově by jedinými obligatorně zřizovanými orgány měly být valná hromada a správní rada, které by příslušelo obchodní vedení společnosti a dohled nad činností společnosti. Navržené řešení by mělo eliminovat stávající nejasné vymezení postavení a působnosti statutárního ředitele a správní rady.

Související dokumenty najdete ZDE.