Darovací smlouva

22.4.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Právní úprava darovací smlouvy byla dosud obsažena v § 628 až 630 ObčZ. ObchZ úpravu darovací smlouvy neobsahoval. NOZ upravuje darovací smlouvu mnohem podrobněji než ObčZ a umožňuje nově i darování pro případ smrti.

Právní úprava darovací smlouvy byla dosud obsažena v § 628 až 630 ObčZ. ObchZ úpravu darovací smlouvy neobsahoval. NOZ upravuje darovací smlouvu mnohem podrobněji než ObčZ a umožňuje nově i darování pro případ smrti.

Dosavadní právní úprava

Právní úprava darovací smlouvy byla dosud obsažena v § 628 až 630 ObčZ. ObchZ úpravu darovací smlouvy neobsahoval. NOZ upravuje darovací smlouvu mnohem podrobněji než ObčZ a umožňuje nově i darování pro případ smrti.

Darovací smlouva

Přestože se může zdát, že darování je jednostranné právní jednání, není tomu tak. K darování je nezbytné nejen jednání dárce, ale i jednání obdarovaného, který dar nebo nabídku přijímá. Nikomu totiž nelze proti jeho vůli dar vnutit. V okamžiku, kdy obdarovaný dar či nabídku přijme, je uzavřena darovací smlouva. Darovací smlouvou tedy dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar či nabídku přijímá.

Co může být předmětem daru?

Předmětem daru je věc. Věc je definována v § 489 NOZ, podle kterého je věcí vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věci se člení zejména na věci hmotné a nehmotné a dále na věci movité a nemovité. Předmětem daru tak může být jak věc movitá (např. auto, kolo, peníze, akcie, vybavení bytu apod.), tak věc nemovitá (pozemek); může jít i o spoluvlastnický podíl na takové věci (např. spoluvlastnický podíl k pozemku) apod. Předmětem darování nemůže být něco, co není věcí v právním slova smyslu, tedy např. součást věci. Tu by bylo možné darovat pouze v případě, že by se stala samostatnou věcí. Tak např. součástí auta je motor. Dokud je motor součástí auta, nelze ho darovat. Pokud by byl z auta vymontován, pak se stává samostatnou věcí a již jej darovat lze.

Darování orgánů je upraveno zvláštním zákonem č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů, a úprava v NOZ se tedy nepoužije.

Bezúplatnost

Základním znakem darování je bezúplatnost. To znamená, že dárce daruje obdarovanému věc (případně se zavazuje takovou věc darovat), za kterou neobdrží žádnou protihodnotu. Nelze ale vyloučit darování, kdy se obdarovaný zaváže k protislužbě, která nemá majetkovou hodnotu; v takovém případě bude naplněn znak bezúplatnosti a půjde o darování. Pokud by se obdarovaný zavázal něco pro dárce vykonat (co majetkovou hodnotu má), pak nepůjde o darování, neboť nebude naplněn znak bezúplatnosti. V případě, že si strany sjednaly, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se o darování jen vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany.

Sponzorská smlouva

V praxi se často za účelem podpory společensky prospěšných cílů uzavírá tzv. sponzorská smlouva. Svou podstatou jde o darování, které ale v praxi bývá zpravidla vázáno na splnění nějaké povinnosti druhé strany, zejména povinnosti využít dar pouze k účelům, pro které byl dar poskytnut. Sponzorství spočívá v darování penězi ocenitelných hodnot pro společensky prospěšné cíle. Sponzorská smlouva jako smluvní typ není v NOZ speciálně upravena, proto se na ni podpůrně použijí ustanovení o smlouvě darovací.

U sponzorských smluv je třeba se vždy zamyslet nad splněním podmínky bezúplatnosti. Předmětem sponzorské smlouvy totiž často je poskytování reklamních služeb za úplatu. Z hlediska soukromoprávního zpravidla problém nevznikne. Významný problém ale může nastat z hlediska daňového.

Příklad

Střední průmyslová škola uzavřela darovací smlouvu s místním podnikatelem na částku 10 000 Kč, ve které se podnikatel zavázal poskytnout uvedený dar na financování výdajů spojených s maturitním plesem a škola se zavázala, podnikatele jako svého sponzora uvede na pozvánkách na ples a na plese jej uvede jako svého sponzora.

V tomto případě nelze částku 10 000 Kč považovat za dar. Podnikatel neposkytuje peníze bezplatně, ale dostává za ně reklamní služby, takže se nemůže jednat o dar, který není předmětem daně z příjmů, ale jedná se o příjmy z reklamy, které je nutné posuzovat podle § 24 odst. 1 ZDP. V tomto případě se ale bude jednat o daňově uznatelný výdaj ze strany podnikatele.

Dobrovolnost

Dalším pojmovým znakem darovací smlouvy je dobrovolnost, tedy darování věci není plněním právní povinnosti ze strany dárce. Proto se za darování nepovažuje např. plnění vyživovací povinnosti. Darování nicméně nebrání plnění společenské nebo mravní povinnosti (např. dar k Vánocům nebo dar zachránci života).

Společenská úsluha

Za darování se nepovažuje plnění z pouhé společenské úsluhy. U společenské úsluhy totiž není úmyslem stran se právně zavázat.

Příklad

Za společenskou úsluhu může být považováno, pokud vnuk vynáší své babičce odpadky.  Babička nebude moci vnuka k vynášení odpadků donutit, pokud vnuk vynášet odpadky přestane.

Forma smlouvy

Zákon vyžaduje zvláštní – písemnou - formu pro darovací smlouvu v případě, že je předmětem darování věc, která se zapisuje do veřejného seznamu (půjde např. o nemovitosti, obchodní podíly, ochranné známky apod.).

Písemnou formu dále vyžaduje smlouva v případě, kdy nedojde k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar (darovací smlouva je tedy uzavřena jako konsenzuální smlouva). Je-li smlouva uzavřena tímto způsobem (tedy dárce se zavazuje dar odevzdat později), může se obdarovaný domáhat vydání daru, ale nemůže požadovat úrok z prodlení.

Písemnou formu lze dále doporučit i v jiných případech, zejména v případě darování hodnotnějších věcí. Pokud by jedna ze smluvních stran projevila vůli, že požaduje, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě, pak se má za to, že nechce být vázána, pokud by byla smlouva uzavřena v jiné než písemné formě (viz § 1758 NOZ).

Vlastnické právo k věci, která se zapisuje do katastru nemovitostí, nabývá obdarovaný až vkladem vlastnického práva v jeho prospěch do katastru nemovitostí.

Darování mezi manžely

Darování mezi manžely je připuštěno pouze za předpokladu, že předmět daru netvoří součást společného jmění manželů. Pokud totiž má manžel vlastnické právo k celé věci omezené vlastnickým právem druhého manžela, nemůže jeden z manželů toto své právo převést na druhého manžela, a to ani darovací smlouvou. Darovat druhému manželovi lze proto jen z majetku, který není manželům společný.

Příklad

Manželé mají ve společném jmění manželů pozemek v k. ú. Hostivice. Manželé se rozhodli, že by se výlučným vlastníkem pozemku měla stát pouze manželka. To nemohou učinit tak, že manžel pozemek manželce daruje (neboť manželka již je vlastníkem pozemku, a to spolu s manželem). Manželé musí uzavřít smlouvu o manželském majetkovém režimu, ve které se dohodnou, že pozemek bude ve výlučném vlastnictví manželky (dosud se taková smlouva označovala jakou smlouvu o zúžení společného jmění manželů). Tato smlouva musí být uzavřena ve formě notářského zápisu.

Clausula rebus sic stantibus

Občanský zákoník nově upravuje u darování tzv. clausuli rebus sic stantibus. To znamená, že dárce se může po uzavření darovací smlouvy vyvázat z povinnosti dát dar (od darovací smlouvy odstoupit), a to v případě, že dojde po uzavření smlouvy k nepředvídatelné události, která má za následek na straně dárce změnu životních podmínek do takové míry, že by plnění podle smlouvy vážně ohrozilo dárcovu výživu nebo plnění dárcovy vyživovací povinnosti (§ 2059 NOZ).

Darování podpory

NOZ nově upravuje i tzv. darování podpory. Jedná se o případy, kdy se dárce zaváže obdarovaného pravidelně podporovat. Tato práva a povinnosti z darování podpory mohou přecházet dokonce i na dědice obdarovaného a dárce, avšak jen v případech, kdy tak bylo výslovně ujednáno (viz § 2062 NOZ).

Věci vyloučené z darování

Zvláštní právní předpisy mohou omezovat či zakazovat dispozici s určitými věcmi, proto tyto věci buď vůbec nemohou být předmětem darování, nebo pouze při splnění zvláštních podmínek. Nejčastěji se jedná o zbraně a drogy. V případě zbraní je třeba postupovat zejména podle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, podle kterého může zbraň nebo střelivo nabývat do vlastnictví, s výjimkou dědění (§ 66), pouze ten, kdo je držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní licence, pokud zákon nestanoví jinak. V případě převzetí daru (např. střelné zbraně) v době, kdy obdarovaný není k takovému držení oprávněný, by se mohl obdarovaný dopustit trestného činu nedovoleného ozbrojování. Obdobně by tomu bylo i v případě, kdyby dárce jako předmět daru předal obdarovanému látku uvedenou v příloze č. 2 nařízení vlády č. 467/2009 Sb. V takovém případě by se pravděpodobně dopustil trestného činu jak obdarovaný, tak i dárce samotný.

Darování pro případ smrti

Nově zákon umožňuje i tzv. darování pro případ smrti, které je upraveno v § 2063 NOZ. Darování, které je závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, se posoudí zpravidla jako odkaz. Pokud ale obdarovaný dar přijme a dárce se výslovně vzdá práva dar odvolat a vydá o tom obdarovanému listinu, pak se bude na takové jednání pohlížet jako na darování.

Prověřené vzory ihned ke stažení

Celkem 500
vzorů na výběr

Více než 10.000
stažených vzorů

Do 3 minut
ve vašem počítači

Již 14 let
na trhu