Zástavní právo k podílu v korporaci se zřizuje zástavní smlouvou. Jelikož je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí movitou a není ho možné jako zástavu odevzdat zástavnímu věřiteli, nebo osobě třetí, aby ho pro zástavního věřitele opatrovala, vyžaduje se pro zástavní smlouvu písemná forma s úředně ověřenými podpisy smluvních stran (podle § 1320 odst. 1 NOZ platí, že „lze-li podíl převést jen za určitých podmínek, vyžaduje se splnění týchž podmínek při jeho zastavení“. Při převodu podílu musí mít převodní smlouva úředně ověřené podpisy, stejnou formu musí mít tedy i zástavní smlouva).
Podstatné náležitosti zástavní smlouvy
Zástavní smlouva kromě přesného označení smluvních stran musí také obsahovat označení podílu a zajišťovaného dluhu. Zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje. Podíl je zapotřebí identifikovat pomocí obchodní firmy, sídla a identifikačního čísla společnosti s ručením omezeným, v níž má vlastník podílu (zástavní dlužník) účast, určení výše podílu a identifikací jeho vlastníka (má-li vlastník více podílů ve společnosti, je třeba podíl v zástavní smlouvě označit např. číslem či písmenem v souladu s označením podílů ve společenské smlouvě společnosti ve smyslu § 146 odst. 1 písm. d) ZOK; upravuje-li společenská smlouva více druhů podílu, je třeba zastavovaný podíl v zástavní smlouvě označit též názvem druhu podílu). Budou-li zástavním právem zajištěny do sjednané výše dluhy určitého druhu, které zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi budou vznikat v určité době, nebo různé dluhy vznikající vůči zástavnímu věřiteli z téhož právního důvodu, musí smluvní strany dbát na to, aby dluh, jeho výše, doba, po níž bude zajištěn, nebo právní důvod, na jehož základě různé dluhy budou vznikat, byl v zástavní smlouvě identifikován srozumitelně a určitě. Určité vodítko pro přípravu smlouvy může poskytnout smlouva o zastavení obchodního podílu.
