Zapůjčitel se touto smlouvou zavazuje poskytnout vydlužiteli jako zápůjčku. Zapůjčitel se zavazuje, že v takto stanovené lhůtě bude zápůjčka v plné výši na účet vydlužitele připsána. Vydlužitel se zavazuje hradit zapůjčiteli za poskytnutí zápůjčky smluvní úroky ode dne, kdy bude zápůjčka připsána na účet vydlužitele.
Zápůjčka dle NOZ se prakticky rovná pojmu půjčka.
Zásadní změnou je změna označení smluvních stran, na kterou se bude velmi těžko zvykat. Smluvní strany jsou nadále označovány jako zapůjčitel (dosud věřitel) a vydlužitel (dosud dlužník).
Zápůjčka je takzvaným reálným právním vztahem – to znamená, že smlouva o zápůjčce vzniká (je uzavřena) až okamžikem faktického poskytnutí věci, jež je předmětem zápůjčky – tedy okamžikem, kdy zapůjčitel věc vydlužiteli předá a vydlužitel věc převezme. K tomuto předání může dojít i bezhotovostním převodem finančních prostředků na účet vydlužitele.
