Pracovní cestou se rozumí časově omezené (krátkodobé) vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo v pracovní smlouvě sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.
K základním podmínkám, resp. předpokladům vyslání zaměstnance na pracovní cestu pak řadíme zejména:
-
vyslání mimo místo výkonu práce (sjednané v pracovní smlouvě),
-
souhlas zaměstnance (dohoda o vyslání na pracovní cestu),
-
krátkodobost a dočasnost (časové omezení).
Současný zákoník práce nevyžaduje, aby souhlas s vysláním na pracovní cestu byl obsažen přímo v pracovní smlouvě. Může být tedy obsahem i jiného ujednání. Obecně lze říci, že doporučená písemná forma souhlasu může být zakotvena v:
-
pracovní smlouvě (generální souhlas),
-
samostatném smluvním ujednání/dohodě (generální souhlas),
-
samostatném smluvním ujednání/dohodě vždy pro konkrétní vyslání zaměstnance.
