Vzor je formulován pro konkrétní situaci, kdy není osvojenec dítětem ani jednoho z osvojitelů. Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Předpokladem je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v jeho zájmu.
Osvojení je možné pouze na návrh osoby, která chce dítě osvojit. Na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte.
Osvojiteli se mohou stát manželé nebo také pouze jeden z manželů. Výjimečně může osvojit i jiná osoba; v tom případě soud též rozhodne o tom, že se z matriky vypouští zápis o druhém rodiči. Osvojují-li manželé, podávají návrh na osvojení společně jako společní osvojitelé.
